Jarní hrátky na zahradě

Sluníčko nám krásně hřálo a panička se mě a Kubíka rozhodla vyfotit jak si toho pěkného dne užíváme.

Já jsem si ze zahrady čmajznul kus větvičky z jabloně a výtězoslavně jsem s ní pobýhal po dvorku. Byla to má velká trofej a nehodlal jsem se o ní s nikým dělit

  Našel jsem si klidnější koutek a snažil se co nejvíc té drahocené větývky schovat v bříšku

  Naštěstí pro mě, většína větvičkových ohlodanečků zůstala rozeseta vedle mě. Prý by mi totiž s toho moc dobře nebylo.

   Panička se mi tu drahocennou trofej snažila vzít. Ale já nepustil. Tedy jen do té doby, než mě o to požádala. Tak to sem jí to teda dal. Ale dala mi za to dobrotku Pak mi klacík zase dala, abych si ještě zablbnul. Já jsem se pak stále ohlížel, abych o klacík zase nepřišel

Kubík zase pro změnu řádil s jeho oblíbeným červeným míčem. On je prostě rozený fotbalista. Kdybyste vyděli s jakým zápalem pinká a kličkuje s tím mičudou a jak bravůrně dostává míč s nepřístupných míst. No, radost pohledět. Mě to pinkání taky baví, ale na kubíka prostě nemám. Ten když uvidí červený míč, tak se mu rozzáří očka a není k zastavení. panička mu pak míč vždycky musí už sebrat, jinak by se úplně schvátil.

         A tady jsme společně: