Darsík už není upírek
Darsík vyprávý jak byl trhat své mléčné špičáčky
V sobotu 8.11.2008 ráno se jelo na nějaký výlet. Já moc netušil, kam by se mnou panička tak po ránu chtěla vyrazit, ale co, snad to bude dobrý. Po nejaké době cestování vlakem jsme prý dorazili na určené místo. Konečně jsem mohl zase hopskat a chodit po svých. Došli jsme až k nějakému domnku. No musím vám říct, nejak podezřele to tam vonělo. Když jsme tam konečně vešel už jsem pochopil. Žádný jen tak výlet to nebyl. Šli jsme k veterináři. Ten mi koukal na zoubky a pak mě pích. Auuuu. To to štípalo 
. Po chvíli se mi začali klížit očka. Ale neusl jsem úplně, prý jsem byl jen oblbnutý. Pok se pan doktor ujal vytahování mých mléčných špičáčku-upíráčků. Bylo to raz dva. Prý už chtěly vytáhnout, protože se mi mezi ně usazoval bordýlek. Pan doktor do mě naposledy píchl tu divnou věc a já se začal probouzet. Najednou sem začal vnímat tu bolest po vytržených zoubkách. Udělal jsem na paničku obličej toho největšího chudáčka. Ale rázem jsem raději s toho divného místa odešel. Pes nikdy neví, ještě je napadne mi zase něco dělat. Tak raději rychle běžím domů. Přece jen je to tam bezpečnější 
. Po chvíli se mi začali klížit očka. Ale neusl jsem úplně, prý jsem byl jen oblbnutý. Pok se pan doktor ujal vytahování mých mléčných špičáčku-upíráčků. Bylo to raz dva. Prý už chtěly vytáhnout, protože se mi mezi ně usazoval bordýlek. Pan doktor do mě naposledy píchl tu divnou věc a já se začal probouzet. Najednou sem začal vnímat tu bolest po vytržených zoubkách. Udělal jsem na paničku obličej toho největšího chudáčka. Ale rázem jsem raději s toho divného místa odešel. Pes nikdy neví, ještě je napadne mi zase něco dělat. Tak raději rychle běžím domů. Přece jen je to tam bezpečnější 